Co myslíte, pane Topolánku, máme právo se hrabat ve vašem soukromí?

Začnu jednoduchou modelovou situací:                                                                                 

Představte si, že jste majitelem fotbalového klubu a máte nakoupené hráče. Samozřejmě předpokládáte, že budou kopat za váš tým. Shodou okolností se dovíte, že nějaký váš hráč byl na večeři anebo na dovolené s někým, o kom dobře víte, že by rád ovlivnil vaši hru. Navíc se dovíte, že váš hráč „má nějak moc peněz", které neodpovídají jeho platu. Navíc je vám podivné, že sem tam se zahraje nějaká podivná hra, která vypadá, jako by měla jít soupeřům na ruku.

Požádáte proto svého hráče o vysvětlení, odkud má ty peníze.

Ano, máte jako majitel klubu právo se na to zeptat a onen hráč za váš klub má zase právo vám neodpovědět. Dokonce má právo vám lhát anebo tahat vás za nos, případně mluvit o šikaně. Vždyť je to přece jeho soukromí a jeho peníze, takže co je vám do toho, že ano? Jenomže vy jako majitel klubu máte jedno rozhodující a konečné právo: Neprodloužit s ním smlouvu, až vyprší ta současná.

A pane Topolánku, vězte, že vy jste hráčem týmu svých voličů a máte kopat za ně a to i se svými poradci a pro nikoho jiného. Proto tam jste a proto máte poradce Dalíka. Jestliže máte pocit, že svým voličům nedlužíte žádná vysvětlení, anebo když se vám jeví, že na Dalíkovo extempore se smlouvou, která vypadá jak s „bramborovým razítkem", není třeba reagovat, tak nereagujte. Nebudou-li však voliči věřit zmateným vysvětlováním křišťálově čistého pana Dalíka (že by Grossovo deja vu?), prostě vás nebudou volit - a to je vše.

Nebýt grossovského čunkování pana Dalíka ohledně toho, kdo vlastní vilu v Toskánsku, jak a komu se pronajímá, odkud bere pan Dalík, váš blízký poradce, peníze v řádu desítek milionů, byly by fotky z vaší dovolené opravdu jen fotkami z vaší dovolené a nic víc, jak píše ve svém blogu paní Talmanová. Ono totiž fotografové se mohou snažit jak chtějí, ale kde nic není, tam ani čert (natož nějaký Randák) nebere...  

Takže odpověď na otázku v nadpisu zní: Nemáme právo se hrabat ve vašem soukromí, ale máme právo se zeptat na věci, které budí podezření, za koho to vlastně se svým poradcem kopete a kdo koho tady v této hře vlastně platí. Vy zase máte právo nic nedokazovat a voliči mají právo vás nevolit.

A to určitě není žádná šikana, pane Topolánku, určitě ne. Taková jsou korektní pravidla této hry na politiku.